-
Estetická chirurgie
11. listopadu 2010 | Veronika Fundová | Publikováno pod hesly estetická chirurgie, plastická operace
Estetická chirurgie
Portál Estetická chirurgie.biz, základní informace a poradna.
Každá žena chce být nejkrásnější, dokonalá a proto čím dál větší vliv získává estetická medicína - plastická chirurgie
Dokážeme splnit tajné sny o dokonalém těle a krásném obličeji. Investice do krásy našeho těla se vyplatí. Hlavním efektem, který vám vaše rozhodnutí přinese, je posílení vlastní sebedůvěry.
Historie plastické chirurgie sahá až do starověku. První prokazatelný záznam o užití plastické chirurgie je z 8. století před n.l. Tehdy doktoři ve starověké Indii používali kožní transplantace pro rekonstrukci míst na těle. Známý starověký indický lékař Sushruta Samhita popisuje tehdejší ne až tak primitivní rhinoplastiku (operace nosu) a otoplastiku (operace uší). Jeho metody byly v Indii používány až do konce 18. století.
I starověcí Římané byli schopni dělat jednoduší plastické zákroky, jako například operace uší (1. století před n.l.). V polovině 15. století Heinrich von Pfolspeundt popsal proces vytvoření nosu u pacienta, kterému po útoku psa chyběl. Pfolspeundt při plastické operaci použil kůži ze zadní strany paže. Bohužel díky složitosti a riskantnosti, především při zákrocích na obličeji a hlavě, se až do 20. století plastická chirurgie příliš neprovozovala.
Až nyní díky novým technologiím anestezie není chirurgie a především plastická chirurgie spojena s velkou bolestí. Díky používání sterilních technik a dezinfekčních prostředků bylo redukováno riziko infekce na minimum. Objevení antibiotik také výrazně přispělo k rozvoji chirurgie všeobecně.
Prvním americkým plastickým chirurgem byl Dr. John Peter Mettauer. V roce 1827 provedl první plastický zákrok, kdy napravil rozštěp patra použitím nástrojů, které sám vynalezl. Za otce moderní plastické chirurgie je však považován Novozélanďan Sir Harold Gillies, který se za první světové války staral o vojáky, kteří utrpěli poškození obličeje. Jeho zkušenosti se za druhé světové války rozšířily díky jeho bratranci a žákovi Archibaldovi McIndoeovi, který pomáhal vojákům z RAF, kteří utrpěli popáleniny. McIndoeovy experimenty vedly k založení organizace Guinea Pig Club (klub pacientů, kteří za druhé světové války podstoupili plastický zákrok).
Zakladatelem plastické chirurgie v Česku byl akademik František Burian. Ten sbíral své zkušenosti především za první světové války, když založil stanici plastické chirurgie v Temešváru. Tato stanice byla následně po válce převedena pod nemocnici na Hradčanech. Nakonec se pracovište usadilo v nemocnici na Královských Vinohradech, kde se stalo základem kliniky plastické chirurgie.
František Burian vychoval celou řadu výborných plastických chirurgů, kteří pokračovali v jeho stopách. Dnes je plastická chirurgie v České republice na světové úrovni a není náhodou, že podstatnou část pacientů tvoří i cizinci.